Cesta k Anchor pointu

Anchor point. Snad od prvního tripu do Maroka ve mně tohle jméno rezonovalo. Od momentu kdy jsme zastavili na skalnatém výběžku s typickými palmami a polorozpadlými posprejovanými domy a vyjevení zírali na parádní (tenkrát ještě nesmyslně velké) vlny, které se lámou vlastně jen pár metrů od vás. Je to spot, který získal celé oblasti věhlas. Udělal z ní středobod marockého surfingu, zaplnil stránky surfových magazínů a jejich prostřednictvím oblétl svět.

Světu surfingu, se představil poprvé v 60. letech, kdy tento unikátní spot neušel pozornosti australských surfařů. Od té doby už se jen plní a plní a je čím dál víc v obležení hladových jezdců, profíků, poloprofíků, amatérů, cizinců, lokálů a nejrůznějších existencí, které se protloukají světem ve velké plechové krabici na čtyřech kolech s prkny na střeše a neřeší časoprostor, který plyne kolem. Alespoň tak si to představuji, když mám chuť stát se touto existencí. Třeba jednou… Zpět ale k myšlenkám, které se ze sebe takto kostrbatě snažím vypudit. Je to bohužel dosti smutná tendence, která však nepostihuje jen Anchor point, Taghazout, ale vlastně všechny dostupnější vyhlášené pláže světa. Ale to trochu odbíhám. Pointa těchto řádků je moje osobní cesta k Anchor pointu, protože to nešlo jen tak J.

Pro mě osobně první zmínka o Anchoru nepochází z časopisu ani od australských průkopníků, ale od krajana Vladimíra Šedy, kterýžto svého času obýval stejný kout světa jako já a mí přátelé – britské Newquay. V momentě, kdy jsme začli plánovat svůj první výlet do Maroka, ho Vladimír měl již za sebou, tudíž byl pro nás studnicí informací, kde, co, jak a za kolik a pomohl nám svými otcovskými radami typu: „Hoši, na Anchoru, když to bude velké, tak to bude velké a bude tam mrda lidí. A když to bude velké, tak vy tam nepůjdete!“ a „na trzích je to super, levné, seženeš tam všechno a mají tam ultralevný chléb za 1 dirham“. Dodnes živě vidím před očima naší telekonferenci před odjezdem, kdy jsme si zuřivě každou z těchto rad zapisovali, a vzrušení z věcí nadcházejících v nás rostlo. Takže první kontakt s Anchorem proběhl ještě před odjezdem. Hned od první chvíle se ve mně trochu „zdémonizoval“ a já jsem byl opravdu zvědavý, jaké to bude ve skutečnosti…

Pohled na vlny tříštící se o skálu, na které při velkém swellu posedává spoustu čumilů a fotografů, je vskutku ohromující a na mne skutečně zapůsobil hodně. Začal jsem v sobě živit myšlenku o tom, že tuto vlnu jednou sjedu. Na tento moment jsem si měl však ještě pár let počkat…

Během našeho prvního Maroka se to samozřejmě nepodařilo. Neměli jsme na to jednak jezdecky a taky jsme jako většina začínajících surfařů, kteří byli „odkojeni“ beach breaky (pláže kde se vlny lámou o písečné dno) měli hrůzu z reefů a skal pod vodou. Dnes už víme že Anchor point není nijak zvlášť nebezpečný, pokud není opravdu velký swell a pokud dodržujete pravidla a berete vlny ve správném místě. Vlna na Anchoru se láme o skalní výběžek, je to tedy reef break, a funguje nejlépe při odlivu a částečném přílivu (mid tide). Místo kde se chytají vlny, je mnohdy jen pár metrů od skály a závisí to dost na tom, jak si který surfař věří. Viděl jsem tam opravdu neohrožené (šílené) jízdy a taky situace, kdy surfař neustál „drop“ a po wipeoutu skončil na skále, kde ho to dost pocuchalo.

vito-jazda

Mám pocit, že od samého začátku jsme k tomu přistupovali dost „přizdisráčsky“. Když už byly dobrý podmínky, šli jsme jinam, když byl flat, jeli jsme se mrknout na Anchor, který samozřejmě „spal“. Anchor sleeping, let’s have a tea and chill my friend! První opravdový pokus o Anchor, proběhl asi během třetího maroka. Nevím to jistě. Nicméně to ráno před tím si pamatuji živě. Hodinu před nastaveným budíkem jsem se začal převalovat a narůstalo ve mně vzrušení a nervozita. Skoro jako před těžkou zkouškou. Šel jsem na záchod „odložit respekt“, ale tam už jsem potkal Toma, ve velmi podobném stavu. Předpověď vypadala dost zajímavě a tak nám oběma bylo jasné, že tohle bude první „ostrý pokus“ na Anchoru. Uvařit čaj, nasoukat se do wetsuitu, nacpat do sebe jeden banán, rychlé poplácání po ramenou a jde se na věc. Až cestou v autě, když jsme do repráků naplno pustili motivačku – Time is running out od Papa Roach, jsem se zkoncentroval a začal jsem si věřit a těšit se. Plní očekávání jsme zastavili u cesty poblíž spotu a už tam nám bylo jasné, že je něco špatně. Předpověď úplně nefungovala. Anchor sleeping my friend! Tak nic, vyměníme trenky a zítra dáme další pokus. Jenže zítřek nevypadal o nic lépe. Vlastně ještě trochu hůř. A mezitím nám čas neúprosně ukrajoval poslední dny a začínalo nám být jasné, že pokud se nestane zázrak a nepřijde nějaký neplánovaný swell, zase se to letos nepovede. Swell přišel, poslední den, jenže to už jsme byli na našem oblíbeném Banana pointu. Z ničeho nic začaly chodit obrovské lajny, nejdřív si všichni mysleli, že to je jen set, ale vlny prostě nepřestávaly chodit a s každým okamžikem narůstaly. Většinu lidí to vypláchlo, pár se nás tam udrželo a já si sjel do té doby svou největší vlnu. Další „životní jízdu“. Anchor to sice nebyl, ale odjížděl jsem navýsost spokojen. Tak příště tě dáme!

Abych to trochu zkrátil, tohle byl, alespoň pro mě, psychický zlom, který nám dal konečně klíč k nesmyslně ztracené odvaze. Pak se to prostě jednou stalo. Jeli jsme jen tak kolem, nad obzorem visel rudý kotouč zapadajícího slunce a my jsme jen ze cviku zastavili u Anchoru. „Hele nikdo tam není a v setu to nevypadá špatně. Jdem?“. „Jo jdem“. Byl duben, takže tam už nebylo nesmyslné množství lidí, které nás do té doby vždy odradilo. Nebyla to moje nejlepší session, ani zdaleka, ale pár pěkných vln jsme si chytli. A bylo to. Kruh se uzavřel, démony Anchoru jsme zahnali a dnes už to je prostě jen další spot, kam však skoro nechodíme, kvůli hroznému množství lidí. Smutné, ale těžko se to kdy změní. Musíme si najít další „osobní Anchor point“.

Reklamy

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s